26.10.07

Hotobágy - Říjen 2007

    Stejně jako loni jsem i letos podnikl podzimní výlet do maďarské pusty v Hortobági Nemzeti Park. Hlavním důvodem byl samozřejmě tah jeřábů popelavých (Grus grus) a jejich podzimní zastávka v této lokalitě. Letos jsem se v pustě setkal s fotografy Honzou Veberem a Liborem Votočkem, Vencou Husincem a Jaroslavem Vogeltanzem a jejich partnery a přáteli.
    Spolu s většinou zúčastněných jsme byli ubytování v příjemném ubytovacím zařízení "Patkos csárda Motel és Camping" které disponuje vynikající restaurací a vytipovali jsem si jej p5i minulé návštěvě letos na jaře právě na základě gurmánských požitků při náhodné návštěvě jeho resturace. Po zkušenostech z pobytu a ve srovnání s předchozími výlety musím konstatovat že patří rozhodně k tomu nejlepšímu co lze v této lokalitě najít. Je asi 8 km za Tiszafüredem směr Hortobágy po levé straně přímo u silnice 33, na km 45 (odbočka na Egyek) a jeho malebné doškové střechy nelze přehlédnout.

Hortobágy Den 1
    11:30 odjezd Směr Hortobágy. Ještě zajet ze Standou půjčit navigaci, neboť cesta vede přes Budapešť do které jet autem bez tohoto technického vehementu je téměř sebevraždou a nastavit cíl - Hortobágy. Krabička ukazuje 605 km a předpokládaný čas dojezdu 18:00. Počasí je nádherné, silnice suché a cobydup je tu slovenská hranice, nákup slovenské týdenní dálniční známky za 160,- Sk, paní v budce briskně přepočítá na 140,- Kč a umí i v Kč vrátit na tisícovku pokud dostane drobných 40,-. V Bratislavě se už jezdí po novém dálničním obchvatu tunelem, což Jeryho navigace nechce trávit a ostentativně dává najevo že jízda po poli je proti jejím zvyklostem a vykříkuje něco o obracení do protisměru. Nedávám se zmást a záhy jsou tu maďarské hranice a opět nákup dálniční známky "Matrika viněta" za 1800,- Ft na týden (1000 Ft cca 112 Kč,-) Rozhodě nedoporučuji zkoušet v Maďarsku tenhle krok opomenout, protože na rozdíl od ČR při sjezdu z dálnice stojí panáček, udělá halt a zkoumá okno auta a příslušnou Vinětu (při odjezdu v neděli po obědě tu bude stát opět).
    První metry v Maďarsku na celnici ještě před nákupem vinety mě již vítají ptáci. Na budce vinětistky sedí Chocholouš obecný (Galerida cristata) a vesele zpívá uvítací trylek. Vzhledm k tomu, že ho vidím zas po cca 25 letech, zapomínám na vinětu, nechávám stát auto, beru foťák a před zraky mírně vyděšené vinětistky naháním chocholouše, který mi v rámci uvítací ceremonie nechává udělat pár snímků z cca čtyř metrů a pózuje na kameni.
    Budapeští za pomoci navigace Jerry Jerry tentokrát projíždím bez problémů a pár minut před šestou se již po šesti hodinách v autě protahuji na parkovišti u 53-tího km silnice 33 v Hortobágy Nemzeti parku, kde je pískovna obývaná vlhami. Vlhy jsou již stejně jako břehule pryč, ale po pár minutách se v dáli objevuje hejno jeřábů táhnoucí na nocoviště za rybníkem Kondás a s hlasitým krákáním, které nás bude provázet po celý týden mi přelétá téměř na hlavou, následováno v několikaminutových intervalech dalšími skupinami těchto majestátních ptáků. Cvakám pár fotek proti červené obloze zapadajícího slunce a ptáky míjející již pěkně zářící měsíc a pak uklízím foťák a jdu jen s dalekohledem dál od silnice si vychtnat krásu a vůni pusty v chladné večerní náladě. Během hodiny napočítám cca 700 jeřábů na večerní obloze.
    Ještě zajet koupit týdenní vstupenku do národního parku, která je i v této pozdní večerní hodině dostání na recepci Club hotelu (odbočka vlevo na Mátu těsně před příjezdem do Hortobágy). Vybaven vším pořebným na časný raní výjezd se vracím cca 25 km do Patkos csárda motelu kde s povděkem kvituji vynikající večeři (Erdélyi fatányékos - Hromada masa grilovaného v transylvánském stylu podávaná na dřevě - mňam) a čistý a přijemně vytopený pokoj s vlastní koupelnou.


.. zde jsou některé -- FOTOGRAFIE --
.. pokračování příště ..